-------------
Bylo nebylo v jednom světě, ve kterém lidé a zvířata neznala smutek, jedno království, které nestálo na zemi, ale vznášelo se ve vzduchu... Bydleli v něm spravedliví lidé. Dokud na světě budou spravedliví lidé,kteří věří v to co vidí, bude na světě láska. Ale až jednou to tohoto světa vstoupí pozemšťan, vše zanikne... "Umíme se bránit?"
"Kudy vede ta cesta?" Ozval se jemný hlas, patřilmalé dívces blonďatými vlásky do pasu.Byla drobná, alepřesto bystrá jako sokol.
"Do pohádkové říše...", ozval se hlas...
Otočila se, ale nikoho neviděl
...
"Projdi, neboj, jsem s tebou, Sáro..."
"Odkud znáte moje jméno, kdo jste, ukažte se!"
"V tomto světě to nejde..."////
Sebrala odvahu apokračovala podle pokynů dál. Stříbrná záře ji skoro oslepila.
.....---------------------------
Vešla do zeleného kraje, ve kterém bylo všechno barevnější. Na obloze létali ptáci, kteří mluvili aona jim rozuměla. Koukala s otevřenou pusou. Pročistila si uši, zda jí nešálí sluch...I přesto je slyšela mluvit...
"Já ...je to jen sen, že ano?Kde jste, nenechávejte mě tu samotnou, prosím..."
"Neboj se, ažbude tma, uvidíte mě. Jsem, pokud tose tomu dá říkat, starý kentaur..."
"Kentaur?, proč se neukážete?"
"Protože jsem nočníobyvatel, Sáro a jmenuji se Tusan..."
"A jsem tu protoabych tě učil poznávat tento svět, ale až docílíš určitého věku, budeš muset z tohotosvěta...
Až budešstarší, přestaneš věřit na nás a tento svět."
Sára sklonila hlavu z očí jí ukápla slzička, ale Tusan ji zastavil. Pohladil po vlasech. Cítila jeho ruce a na malou chvílise dotkla jeho těla... V životě poprvé ucuknul, aby senelekla. Musel utéci, něco ho uvnitř zranilo...
Slyšela jeho kopyta, jak se vzdalují... Sedla si na zem a rozhlížela se po okolí.
Konečně nastala noc, krajina se ponořila do tmavého kabátku, všechno rostlinstvo se zavřelo a spalo. Kopýtkabyla opět slyšet . Tusan přišel opět k ní. Konečně ho uviděla...
"Pojďte se mnou Sáro, ukáži Vám Váš příbytek, ale před jednímVás varuji. Nikdy sem nevoďte svoje kamarádky...nebo všechno zahyne. Toto jeVašejediná šance...Nezkažte si ji..."
"Slibuji..." Jemněji vzal zaruku a šli...k příbytku.
.................................................................
Cestou potkávali noční obyvatele, kteří šli za nimi.Celou cestu se ohlížela, neznala je, apřitombyla ráda, že se setkala sesvětem tak fantastickým. Zvířátkaje předbíhala dopředuaby si malou dívku prohlédla. Konečně dorazili na mýtinu. Zvířátka okolo nich udělala kruh. V tu chvíli Tusan promluvil:
"Přivítejte mezi sebou naší malou společnici. Dokud je ještě malá, tak je fantazie dobrou přítelkyní."
Popřáli jí dobrou noc a čekali, až ji dovede do přístřešku. Byl to malý domeček s postelí, stolečkem, židličkou,třemi okýnky, nabarvený nazeleno... Zvířátka byla ráda a těšila se, až sis ní ránopopovídají a pohrají. Tusan ji položil do postýlky a popřál též dobrou noc. Potom zavřel dveře a konečně se i sezvířátky na pármetrů vzdálil. Nikdo z nich by nedopustil, aby se jí něco stalo. Celou dobu byli vestřehu... Na nebe vyšly i hvězdy ablikaly. Usnula jako malé miminko. Brzy však bude ráno a tak jí i s Tusanem pomalu sháněli něco k jídlu.
..................................................................
//////////////////////////////////////////////////////////////////
///////////////////////////////////////////////////////////////////
další část:
Tma šla spáti,svlékla ze sebe černý plášť a vystřídal ji slunečný den. Na nebi už svítilo slunce a malá Sára ještě spala. Tusan bez zaťukání vešel do přístřešku a tahal ji z vyhřáté postele...
"Vstávejte slečno je slunečný den,musíte seještě hodně učit. Nejdříve se, ale posilněte, budete to potřebovat."
Zvířátka nosila v tlamičkách košíčky s ovocem ataké tu stála koza."
.Víte je to jako v přírodě, pokud chcete přežít musíte se učit."
Sára nevěděla, co má dělat jako první, byla vyvalená, ale zároveň jí to dávalo výborný pocit z něčeho co se má naučit.
"Pojďte semSáro a přiložte koze ruce na dojná místamírně zmačkněte a poteče z nich mléko. Ale nic není lehké jak se zdá. Každé zvíře bývá neklidné, proto ho musíte nejdříve pohladit, dále pod něj dáti nádobuaby Vám mléko neteklo na zem. To je základ."
Sára udělala to, co jí říkal učila se dobře. Šlo jí to od ruky. Košíčky s ovocem si od zvířat potom vzala, najedla se a čekala, který úkol ji Tusan položí. Ale nedal jí žádný.((())))
"Máte volno do večera, večer přijďte sem a půjdete do království, ale nic tam nejezte. Ať je tam sebelepší jídlo. Není to království, na které jste zvyklá. Vůbec nestojí na zemi, ale vznáší se ve vzduchu.
A nikdo Vám nepomůže. Až tam dojdete, neohlížejte se za sebe ani vedle sebe ani nad Vás. Mohlo by Vás to stát život, stejně jako když porušíte pravidlo, že sem nesmítepřivést Vaše přátelé."
"Pro co, že tam mám jíti Tusane?"
"Velice dobrá otázka Sáro. Půjdete tam pro klíč..."
"Ale..."
"Už žádné otázky Sáro..." Podíval se na ní zamračeně tak, že se omluvila. Asama secítiladivně.
Tusan odešel...
"Co jsem udělala špatně nevíte?" Optala se zvířátek, ale ti ji neodpověděla. Běžela pryč. Začalo se jístýskat, rozeběhla se po louce od příbytku pryč, hledala dveře a cestu kudy sem přišla, ale marně